Česko jede

Menu
Aktivní

Jižní Čechy

Někdy vám biková vyjížďka dokonale vyčistí hlavu, jindy se na vás začnou sypat příběhy, které vám mozkovnu dokonale zaplní. Ne že by nad břehy naší největší přehrady nešlo jednoduše bušit do pedálů, ale tahle výprava nezvykle poklidnou šumavskou krajinou přímo vybízí k rozpletení jednoho z nejdůležitějších příběhů, které se váží k samotnému vzniku Československa.

26 km | 2 hodiny | Aktivní

Česká válka genů

Popis trasy:

Vracíme se na místo činu. V loňském seriálu „Zapomenutého baroka“ jsme důkladně projeli jižní stranu Lipna. A bylo to super. Jenže jsme při tom zjistili, že břehy naší největší přehrady a zároveň jednoho z nejpopulárnějších českých dovolenkových cílů toho nabízí mnohem víc. Zvlášť když se ukázalo, že sezónní přeplněnost se týká jen několika hlavních turistických uzlů, a na drtivé většině trasy jsme zažívali především nečekanou a osvěžující samotu. Atraktivita lokality i její historie nás proto nyní přilákala znovu. Tentokrát se podíváme na zoubek severozápadní straně „Jihočeského moře“.

Vyrážíme z Frymburku, kde jsme si při minulé návštěvě pochvalovali spojení přírodních stezek s novými úseky flow trailu. Rychle se noříme do lesa a za zády necháváme uspěchaný dech civilizace. Teď už jen my a příroda. Cesta se klikatí lesem, ještě chvíli po asfaltce, pak lesní cestou. Kousek od Liščího vrchu začíná reklama na Šumavu…z hustého lesa se před námi, z ničeho nic, otvírá jen mírně zvlněná krajina rozlehlých luk a pastvin. Nádhera.

Ne, dnes to nebudou žádné terénní orgie, spíš příjemně poklidná plavba krajinou. Svižným, nedlouhým terénním sjezdem se napojujeme na další lesní asfaltku. Stromy, stromy, stromy. A pak znovu. Krajina se před námi rozevírá jako vytažením divadelní opony. Stojíme na dalších loukách. Kdysi tu žili a hospodařili obyvatelé osady Kohlgruben, ze které dnes zbyl jen jeden dům. Jeho bílá omítka nasvícená dopoledním sluncem v okolní téměř nekonečné zeleni září až oči přecházejí. Měl štěstí. Na rozdíl od stovek a tisíců jiných šumavských domů. Pokud si totiž otevřete mapu zaniklých sídel a najedete na okolí Lipna, zobrazí se vám hustá džungle značek zaznamenávajících „mrtvé“ obce, osady a stavení. Někde najdete ještě jejich rozvaliny nebo zbytky sklepení, na mnoha místech však jejich historii připomíná v lepším případě už jen pár v trávě rozházených kamenů.

Atmosféra Sudet, horských oblastí lemujících naši severní, západní i jižní hranici se nám snad nikdy neomrzí. Kdysi prosperující, životem kypící oblasti se s vystěhováním německého obyvatelstva po druhé světové válce staly náhle skomírající periferií. Příroda si začala elegantně brát lidmi těžce vydobyté území zpět do své vlády. Tu podivně klidnou, tajemnou atmosféru by si Sudety měly patentovat. Šlapeme, kolem se dál v nekonečném rytmu úhledně střídají louky a lesy, přitom se do hlavy vkrádá otázka. Kde a proč se vlastně na českém území vzalo tolik německých obyvatel, že dokázali zabydlet skoro celé naše pohraničí? Odpověď je zajímavá. Počátkem 12. století začali přicházet na pozvání našich panovníků, aby osídlili divoké pohraniční oblasti. Zatímco naši předci se drželi v úrodných nížinách řek, osadníci ze západu uměli přežít i v drsném horském prostředí.

Za Muckovem, který je jen malým majákem civilizace ve vlnící se přírodě, se opět noříme do zeleně. O slovo se hlásí trocha dobrodružství. Na přírodou už místy přehlušené staré cestě jde vidět, že kdysi mívala větší význam než jen oddělovat jednu pastvinu od druhé. Prvním důkazem jsou skoro nezřetelné opěrné zídky, haldy kamení, staré ovocné stromy nenápadně roztroušené v krajině a široko daleko osaměle stojící boží muka. Tady stával Hubenov. 9 chalup a osmdesátka obyvatel. Na chvíli zastavíme, nasajeme tichou atmosféru a jedeme dál.

Sjíždíme k rybníku Olšina, který je jedním z nejvýše položených rybníků v Čechách. Tomu taky odpovídá zajímavě jiný ráz okolí. Rybník byl dlouho součástí vojenského újezdu Boletice, a tudíž nepřístupný, proto u něj nacházíme další kout pokojné neporušené krajiny. Už několik let je jeho oblast otevřená, a tak si jej vychutnáváme už legálně. Nic na tom nemění ani jeho podivná přezdívka. Kvůli protržení hráze v 18. století a smrt roznášející záplavové vlně, která dosáhla až do naší metropole, si rybník totiž vysloužil vskutku originální přízvisko – „Vrahem až k Praze“.

Trasa pokračuje dál s nezměněnou kadencí úhledných výhledů a klidem sálajících zákoutí. Blížíme se k Horní Plané a do hlav se nám opět vrací otázky, které se úzce váží k historii kraje i vzniku naší republiky. Vybojování vlastního československého státu bylo z velké míry založené na představě o existenci společného československého národa. Jenže když projíždíte Šumavou, nebo jiným horským pohraničním krajem, a trochu se zamyslíte, nemůže vás nenapadnout otázka, že „zakládací“ rovnice tak docela nesedí. Jakto? Vznikající Československo mělo 13 milionů obyvatel, k československé národnosti se hlásilo necelých 9 milionů lidí, z toho bylo 2 miliony Slováků. Kam se poděly 4 miliony, skoro třetina (!), obyvatel? Odpověď je jednoduchá. Československo bylo v době svého vzniku především fungující „marketingovou značkou“ ukrývající směs mnoha národů – vedle 3 milionů Němců tu žily další početné maďarské, rusínské, židovské nebo polské menšiny.

Z Horní Plané se přívozem plavíme na druhý břeh do Bližší Lhoty. Ráz okolí se opět mění. Turistický ruch frekventované silnice na severním břehu Lipna zůstal daleko za námi. Jako by se tu zastavil čas. Lehce zvlněnou krajinu začíná rámovat výrazný hraniční šumavský hřeben. Díky blízkosti Národního parku tu už mnoho technických terénních úseků nenajdete, ale zajímavých cílů pro klidné, odpočinkové cykloturistické objevování je tu snad nepočítaně. Pokud se dáte na jih, hustými lesy nad břehy přehrady se můžete proplést až na Vítkův Kámen – nejvýše položený hrad v Česku. Zajímavý je okruh přes rakouskou stranu k Hochfichtu, kde na jedné straně hranice najdete sjezdovky velkého lyžařského střediska a jen o pár metrů dál, za českými hraničními patníky, nejchráněnější partie šumavského Národního parku. Odsud se můžete napojit zase na českou stranu a sklouznout k Schwarzenberskému plavebními kanálu, populární historické technické památce, jeho nejzajímavější úseky najdete u v hlubokých lesích skrytého Jelení.

My máme pro dnešek splněno a od přívozu spokojeně míříme k bývalé schwarzenberské lesní správě. Pracovníky starající se o rozsáhlé pozemky jednoho z nejvýznamnějších evropských šlechtických rodů v majestátní budově už ale nenajdete. Po velmi citlivé rekonstrukci z ní vznikl krásný apartmánový hotel Knížecí cesta, jehož atmosféra dokonale podtrhuje bohatou historii kraje i místa. Pokud chcete, můžete tu najít nápovědu pro téměř filozofickou a v dnešní době opět aktuální odpověď na naši „československou rovnici“. Zjednodušující hra na národy je vždy ošemetná. Právě Schwarzenbergové, původem německý šlechtický rod, byli v době příprav vzniku republiky důležitým zastáncem českých vlasteneckých myšlenek. Jak dosvědčuje historie, nezáleží na původu ani jazyku, ale hlavně na činech každého z nás. Ostatně jak ukazují poslední genetické výzkumy, představa o československém národu byly především skvělým historickým „marketingem“. Jen třetina Čechů má slovanské kořeny, většina z nás je potomky přes naše území tam a zpět putujících kmenů – od Keltů, přes Vikingy až třeba po Albánce a Kavkazany. Je to vlastně vtipné. Nejsme nejen srdce Evropy, ale i genetická křižovatka.

Sedíme na terase s dalekým výhledem a v pozdně odpoledním slunci usrkáváme zasloužené pivko. Inhalujeme léčivý klid a ticho. Jako by to místo ani nepatřilo do dnešní doby. Byla to osvěžující, klidná, kochací vyjížďka s pohodovou náročností pro každého. Jestli na ní budete hledat odpovědi na příběhy z naší historie nebo si chcete důkladně vyčistit hlavu, záleží jen na vás. Šumava umí skvěle obojí.

Povrch

60 % lesní a polní cesty, 35 % asfalt, 5 % lesní stezky

Typ aktivity

Horská kola

Cílové skupiny

Aktivní


Počasí v kraji:

Frymburk

Vlhkost vzduchu: 100%
Oblačnost: 75%
Vítr: (WSW) 6km/h
light rain
Čtvrtek
Pátek
Sobota
Neděle
Online kamera:
Online Camera

zdroj dat: www.holidayinfo.cz, © Sitour CZ

Fotogalerie: Další 13 fotek

Aktivní

Jižní Čechy

26 km | 2 hodiny
Navigovat v aplikaci
Stáhnout Itinerář
Poslat Itinerář
Itinerář byl zaslán emailem